Myslím,m že máme za sebou velice zvláštní závod. Začátky obou startů byly neskutečně destruktivní. Chtěl bych tímto tak trochu varovat kluky ze skupiny A na záludnosti tratě, kde je několik neviditelných míst, které nečekaně naprosto zničí auto, pokud do nich najedete.
Poprvé se mi to stalo v rozjezdu před závodem, těsně za zatáčkou za druhým mezičasem. Přitom jsem předtím odjel v přípravě přes 100 kol a na nic jsem nenarazil. Podruhé při prvním startu. Předemnou startující J. Janečka se zdržel na startu (jak jsem později zaznamenal, byly nějaké nejasnosti se startovacími světly), tak jsem se mu chtěl vyhnout a zajel jsem těsně vedle svodidel vpravo a náhle naprosto bez kontaktu jsem přišel o půlku auta. Závod by pro mě v tu chvíli skončil. Naštěstí se na trati spustila velká mela a díky tomu mi svitla šance závod zajet, za což jsem byl vděčen, protože končit hned na startu vlivem chyby tratě by bylo hodně krušné.
Tato situace se pak hluboce promítla do mé psychiky a nebyl jsem schopen jet po restartu klidně. Svodidla trati byla lemovná samými stopami po kolizích v podobě jakýchsi "duchů", což jen zvyšovalo pocit neviditelného nebezpečí.
Závod byl pak jak na horské dráze. Potíže ostatních mě vynesly na 2. místo, kde jsem se nějakou chvíli držel. Utrpěl jsem rovněž menší poškození zadního křídla, když jsem hned na začátku hodně zvolnil před 3. zatáčkou, když jsem viděl, že se předemnou zvedla clona kouře z rozprášených aut po kolizi. Hodně jsem přibrzdil, abych našel uličku, kudy se kolizi vyhnout a zezadu jsem dostal kontakt a zčervenalo mi zadní křídlo. Ale oproti ostatním se dá říci, že jsem měl auto v luxusním stavu. Přesto mé schopnosti stačily jen na to, co jsem ve finále odjel< přesto bylo veliice příjemné, pohybovat se během závodu na pozicích stupňů vítězů. Předjetí od Milana jsem se po své chybce nebránil, protože bylo jasné, že i se zdemolovaným vozem je o hodně lepším pilotem a nakonec se po chybě Patrika ukázalo, že to bylo ku prospěchu celkového výsledku pro mcLaren, protože ještě dokázal zdolat Patrika Rusiňáka, který přišel nešťastně o téměř jisté vítězství. Ale věřím, že na podzim už se konečně dočká. Velká gratulace tedy vítězi Tomášovi i kolegovi a kamarádovi Milanovi a nakonec aspoň i k ceně útěchy pro Patrika. Veliká gratulace Force Slovakia k celkovému vítězství v týmech v Béčku, Filipovi k titulu a obrovský dík i Petrovi Kolářovi s Jáchymem Švejnohou za maršálování a převelice Markovi za komentování a vůbec kvalitu přenosů a Martinovi za vedení ligy. A závěrem i všem soupeřům z béčka za skvělou sezónu a zážitky ze všech závodů.
P.S. Nesmím zapomenout na kluky z týmu a poděkovat Jáchymovi, Zdendovi i Milanovi za setupovou i celkovou technickou podporu a skvělou atmosféru v týmu. Mé nejlepší letošní umístění bylo hlavně v super nastavení setupu, vyladěného právě ve společné týmové garáži.